Jak to máš se sebehodnotou, stárnutím a krásou?
K příležitosti včerejšího MĎŽ jsme vyzpovídali i náš ženský tým Malinna.

Jak na sebe nahlížíš?

Se svým tělem jsem momentálně nejspokojenější, ale není to tím, že by teď vypadalo lépe, než kdy předtím. Začala jsem projevovat vděčnost za to, jak mi slouží, i když mu teď u dětí ani zdaleka nevěnuji tolik pozornosti jako kdysi.

Jak vnímáš svůj proces stárnutí?

Moje 40ka se blíží a upřímně, trochu mě to děsí. Ani ne tak to číslo, ale spíše rychlost, jakou mi ostatní dvě dekády utekly. Aktuálně tento strach nemám zpracován a pořád hledám, co je jeho skutečnou podstatou.

Jak udržuješ zdravý vztah se svým tělem?

I když je to nyní s vnímáním jeho potřeb kvůli mateřství náročnější, snažím se alespoň vnímat emoce, které mnou procházejí a pozorovat myšlenky s nimi spojené. Tyto dva faktory se okamžitě otisknou do mého aktuálního fyzického stavu. Jakmile cítím, že myslím negativně, lituji se nebo s něčím bojuji, začnu se soustředit na svůj dech a dechem vědomě začnu rozpouštět napětí, které v těle vzniklo.

Tvoje rada dalším ženám?

Neberte se vážně. Kolikrát se mi stalo, že jsem se trápila, přímo sžírala nad tím, co si kdo pomyslel o tom, co jsem řekla, udělala… V 99% to bylo vším jedno, dokonce si na to nepamatovali. A kdyby i… So what? Nikdo není perfektní.

Dominika Beňová, founder

Jak se na sebe díváš se sebevědomím?

Pro mě je sebevědomí o uvědomování si mých silných i slabých stránek. Za silné se ocením a na ty slabé pracuji. Neusiluji o dokonalost ve všem, protože slabé stránky jsou mou nedílnou součástí, kterou přijímám.

Jak vnímáš své stárnutí?

Stárnutí vnímám v jistém slova smyslu pozitivně. Je to plynutí času, které mě nutí vážit si života (i přemýšlet o jeho pomíjivosti). Využít jej co nejplnohodnotněji. Vnitřně však nemám pocit, že „stárnu“, uvědomím si to až tehdy, když mi přibude nová šedinka.

Tea Kerla, CEO

Co vnímáš jako krásné na ostatních lidech?

Odjakživa mi přišla krásná a také mě přitahuje upřímnost. Možná je to pravdivost, se kterou umí někteří jednotlivci nahlížet na sebe samé, lehkost bytí ale i autentická projevování svého já. Krásná je pro mě vášeň, se kterou lidé povídají nebo vykonávají věci, které je baví. Miluji vnímavost, snovost a všechny, kteří jsou lehce nadchnutelní. A nejvíce sexy je pro mě zájem - o své blízké, okolí ale i společenské prostředí a situaci.

Jak to máš se sebeláskou a sebehodnotou?

Už velmi dobře a spokojeně, i když v minulosti to byl pro mě dlouhý vnitřní proces. Se sebeláskou mi pomohlo budování nadhledu a odstupu nad situací, ale i nad sebou a také sebenahlížení přes perspektivu jiných osob. Změnila jsem také svůj vnitřní hlas, se kterým si s sebou povídám, na mnohem laskavější a méně kritický.

Momentálně se vnímám komplexněji, s tím dobrým i špatným a neobviňuji se. S tím přišla také zdravá identita, která mi umožňuje cítit se komfortně, dělat věci, které mě baví, a obklopovat se zdravými vztahy. I když svou hodnotu už velmi dobře znám, tak mě nikdy nepřestává udivovat poznávání se tak říkajíc nově v nových fázích života. Věřím, že je to nekončící proces, vyžadující naši neustálou pozornost a upřímně mě to s sebou zatím moc baví.

Kateřina Pšenak, Designer & Comminication

Co bys doporučila ženám, které bojují s komplexy spojenými se svojí hodnotou, krasou, stárnutím?

Myslím, že velká část naší sebehodnoty umírá na sítích. Já se díky své práci setkávám s influencery, což přirozeně narušuje ideu, kterou v nás sítě vyvolávají, že na druhé straně našich telefonů žijí dokonalé, šťastné, překrásné bytosti. Jenže já vím, logicky i fakticky, že tomu tak není a mám o tom reálné důkazy.

Takže nechci tým doporučovat, abyste se stýkali s influencery, ale abyste sledovali profily, které vám dělají dobře na duši, u kterých se necítíte nedostatečně, kteří jsou vám blízcí svou lidskostí, přístupem nebo vzhledem.

Jak se ti daří udržovat zdravý vztah se sebou & svým tělem?

Velmi mi pomohlo vyléčit si vztah s jídlem. Přestala jsem žít jen na salátech, ale opravdu jsem se začala vyživovat všemi různými živinami, včetně mého osobního strašáka – cukru a sacharidů.

Když vidím pozitivně jídlo, které jím, vím, že se zdravotně cítím dobře, a tak se cítím dobře i ve svém těle, i s vráskami. Celé tělo najednou vidím pozitivně, vnímám ho do určité míře jako magické, a tak nemůžu zde magii negativně soudit. Cítím se vlastně nejlepší, jak jsem se kdy cítila, a to mi je 36, jak fyzicky, tak psychicky.

Martina Halás Vacková, PR & Communication